Červen 2011

Majklovo výročí aneb doprdele dpordele doprdele doprdele

27. června 2011 v 18:55 | PipulinkaMJ |  Michael Jackson
- DOPRDELE kurva já na to zapomněla .. teda ne na majka to sem mněla vymyšlený skoro mněsíc do předu co sem dám ( asi sem to mněla přednastavit )
- ano jsem zrůda že se tu nic neobjevilo ( u mně !! - !asi! jediné metalistky jež poslouchá taky Michaela Jacksona ) takže jsem kráva a omluva je na hovno
- promiň MJ
- kurvaaaaaaa to měn táááááák sere ! !
- jo tak k tomu dole .. no to sme mněli ve škole projekt fenomény na HV a já si ( koho jinýho ) vzala MJ .. takže začátek je životopis a dole je můj názor ( kterej sem zformulovala ve stylu výčitek - noco potřebovala jsem dvě stránky ve wordu písmen 12


bububu

13. června 2011 v 17:06 | PipulinkaMJ |  Moje keci
Za hodinu mám koncert .. sestra bude nahrávat ( kurva ) takže uvidíme a když to vyjdetak to hodím na youtube a páke sem :D :D Muhehe .. pokud tam bude méně než 15 chyb :D nonic . :D proč to píšeu ? :D kurv :D sem sjetá na mol : Da pak skuste hrát :D huhuh :D

Hei

6. června 2011 v 15:16 | LadyDarkNight |  Moje keci
Ahoj :) Věřili by jste že moje matka mi zakázala jet na rpázdniny k těte do německa jen kůli okurkám ? :D twl !
nejlepší :

Babička: Tady máš nějakej salátek , jsou v tom okurky rajčata a papriky a ředkvičky.
Já: jojoj díky.
Děda: To sou ty německý okruký , nejez je babička tě chce otrávit
Já : neboj já je dám kočkám ;)
Babička : Péťo to sou pravý český od nás se zahrátky !
Děda : Jo česky ! Ale s německým přízvukem.

:D sem se nasmál ano , hej tenhle tejden je kurva tolik testů !! Pololetních ! doprčic to se nestíhám učit ale vůbec. Joa ve čtvrtek možná bude něco ! možná o čem napíšu :D
Něco ve stylu jako minule kdxyž sem si obarvil ahedku na blond :D no mněla to bejt blond byla to taková zrzavá ale co !

Padám do nicoty

2. června 2011 v 20:27 | LadyDarkNight |  Moje keci
Všechno se rozpadlo. Stratila jsem smysl života. To jediné pro co jsem mněla žít . To na co se těším skoro 2 roky. To v co jsem věřila a doufala.
Rozpadlo se v prach. A já už ho můžu tak jedině pohřbít.
Posledních pár týdnu jsem byla skoro u cílové pásky. Mněla jsem to na dosah ruky.
Ale pak jako bych upadla. Můj cíl se roztříštil na miliony malích střípků které už nikdy nesložím zpátky.
Jako bych celí život stála na skle a pode mnou byla jáma plná nicoty. Ta jáma do které když člověk spadne tak už je lepší se rovnou zabít. A dnes to sklo praská. Já vidím jak se ke mně blíží puklinky, které mně chtějí strhnou do nicoty. Zatím utíkám ale nevím jak dlouho ještě budu moct běžet a vím že pak už není cesty zpátky. Bud budu žít jako stroj a dělat věci které dělat nechci abych si pak doma mohla lehnout do postele a ráno začít znova.
Nebo do vzdát a čekat co příde. Nikdo neví co je po smrti třeba bych dostala druhou šanci.